Během našeho australského dobrodružství v roce 2018 a 2019 jsme o Austrálii zjistili neuvěřitelnou spoustu zajímavých věcí. Abychom ty zajímavosti nezapomněli a také si je nenechávali jen pro sebe, rozhodla jsem se je nakreslit a prezentovat na sociálních sítích.

Vzniklo tak 100 obrázků, které jsem s krátkými popisky a doplňujícími fotografiemi i videi sdílela na instagramových a facebookových stránkách svého projektu Ajeejee.

Kompletní kolekci najdete na Instagramu a v albu Facebooku.



Racek / Seagull: co bych vám o něm tak… no, drzoun jeden drzá je to. Nedá pokoj, loudí a loudí. Někdy vezme i zmrzlinu útokem střemhlav… a pak se tváří úplně jakoby nic!

Ibis alias Bin Chicken: Na život ve městě se přizpůsobil po svém – hledá zbytky všude možně, hlavně v popelnicích, odkud je vyhazuje na zem pro ostatní kámoše. Mimo město a odpadky je to ale docela sympaťák!

Kookaburra: Je opravdu nádherný obrovský ledňák. Je oficiálním ptákem Nového Jižního Walesu a byl jedním ze tří maskotů olympijských her v Sydney v roce 2000. Má parádní chechtavý hlas. Je vtipné, že jeho chechot se používá jako kulisa ve filmech z pralesů, které nemají s Austrálií, a tedy ani s Kookaburrou, vůbec nic společného.

Huntsman spider: Jo, jsou tady… Ale není to tak zlé. Za celou dobu jsem potkala jen 2 (a to v jeden večer a nebylo to doma – naštěstí!!) Jsou neškodní, ale mají tu smůlu, že díky dlouhým nohám působí obrovsky – mají i přes 15 cm a jsou děsně rychlí, a proto se jich lidi tolik děsí.

Velbloudi a králíci v Austrálii: Příběh těchto dvou zvířat na půdě Austrálie je dokonalou ukázkou toho, jak člověk dokáže s přírodou zatočit… Ani králíci, ani velbloudi nejsou původním australským druhem a právě díky člověku, který je sem dovezl, teď neuvěřitelně ničí původní australskou faunu i floru…

Kakadu žlutočečelatý/Sulphur-crested cockatoo: Žije jich tu opravdu hodně, ve městě jich je v některých parcích asi jako je v Čechách holubů a lidé je krmí zrovna tak. Ta pravá nádhera je ale pozorovat tyhle papoušky ve volné přírodě – jak se v početné partě prohánějí nad eukalyptovými lesy, jak na sebe chraplavě ječí a řvou a jsou prostě šťastní! 

Eukalyptus alias blahovičník/Eucalyptus:
V Austrálii roste téměř 700 (!!!) druhů eukalyptů. Ta pestrost je neuvěřitelná, některé stromy jsou štíhlé a vysoké, jiné spíš mohutnější, jedněm se kůra olupuje, jiné ji mají hladkou a světle šedou a všechny moc krásně voní. Kvetou od bílé přes žlutou, k oranžové i červenorůžové… Některé druhy dokáží vyrůst o 4 až 5 metrů za rok!! Dokonce i největší listnatý strom je právě blahovičník královský – může být až 100 metrů vysoký!

Vombat/Wombat: vypadají trošku jako medvídci, trošku jako chlupatá prasátka a trošku jako přerostlí křečci. Ale jsou to vačnatci, i jejich mláďata se rodí velká jako fazůlka a přelézají mamce do vaku (do kterého se ale leze opačně než u klokanů – od zadečku). Živí se převážně trávou a kořínky, mají tak takové hlodavčí zuby. Žijí v norách, které mohou tvořit systém až 200 m dlouhý. Co ale vědce fascinovalo nejvíc? Proč mají vombati hranaté bobky… Prý je to proto, aby se neodkutálely, když jimi označují území kolem své nory. Vombati své bobky sbírají a nosí před vchod nory, aby dali jasně najevo, kdo je tam doma. Ostatní vombati pak přesně poznají, kde kdo bydlí a jestli se třeba nechce pářit.

Všech 100 obrázků i s texty najdete na Instagramu a Facebooku.

Moc ráda bych obrázky vydala jako knížku pro děti.
Pokud Vás můj nápad zaujal, určitě se mi ozvěte.

Moc děkuju!